Vzkazy
Kvuli doternemu spamu prechodne opatreni: kazdy prispevek musi obsahovat KPH. kdyz to zabralo na mafiany, melo by to jit i se spamem..Saša - 2009-10-20 23:40:48
Ale přesto to přebije to KPH strašný poznání, že velkejm dětem nemám co nabídnout a riziku se nelze vyhnout. Tak ať aspoň není moc velký, jako třeba ten hazard. Vlak beru i s kapsářema a úchylama, který se tam ovšem neprojevěj, protože je tam mnoho dalších spolucestujících.
Martina - 2009-10-20 23:18:58
Nemyslim, ze bychom to vyresili... hlavne ono asi fakt nejde o rozumne duvody, proc dite nepustit. rodice maji strach, ze se jim dite vzdaluje, ze s nimi uz nechce byt, tak se tomu snazi nejak zabranit. coz se da svest na uchyly ve vlaku i drahe jizdne. anebo proste racionalne vedi, ze uchylove ve vlaku jsou asi tak cetni jako krysa v lidove tvorbe ve stredoveku, ale podvedomej strach jim rika, ze nejake to riziko existuje. nasi se o me taky vzdycky desne bali a nikdy jsem to nechapala. co by se mi asi jako melo stat. ale najednou to nejak zacina prichazet i na me, ze mam strach o druhe (at uz je to muj mates, nebo maly holky na treninku), ze podvedome analyzuju vsechny katastroficky scenare a mam z toho des. jednou budu podobne priserne uzkostliva matka, KPH... tim chci jako rict, ze tohle proste neni o rozumnejch duvodech, ktery se tu snazime analyzovat...
Saša - 2009-10-20 23:06:38
Jako já to chápu, ale když nikam nejedeš, tak můžeš dostat přes KPH držku v místní hospě, zhádat se doma s rodičema, chatovat s úchylama... A to je jako bezpečný?
Mně moje máma nedokázala v sedmnácti nabídnout nic jinýho než NUDU. Nic ve zlým, to je prostě světaběh. A já jsem holt měla kliku, že jsem si vybrala dobrou zábavu - mj. OČJ. Já jsem si z toho vzala, že nemá moc cenu dětem od pozdně školního věku dělat zábavu, ale spíš podporovat ty směry, který uznám jako užitečný - no a to tvořivost a hravost určitě je.
V pátečním odpoledním vlaku plným študentů (kdypak vaši naposled někam jeli veřejnou dopravou? Jako můj otec, když měl popojet osobákem po deseti letech, tak si div nezašíval peněženku do trenek, a můj choť, co jezdí několikrát tejdně, to vůbec neřeší, najde místo, sedne, čte si) tě tak možná obere nějakej kapsář. Ale znásilnění si nedovedu představit.
A jako mně teda fakt docela štve a skoro uráží, když se děláme se srazem (a si pište, že když se do něj namočí rodiče batolete, tak se na bezpečnost dbá až moc, holt už nemůžu jinak), ani perník nevaříme, a rodiče nepustěj skorodospělý lidi. Jedinej argument, kterej jsem ochotná skousnout, je, že je moc drahá cesta.
Ale to tu fakt nevyřešíme. A ani prohlídka těchto stránek v diskusi s rodičema k ničemu není, KPH? Nebo jde o ten vlak nebo autobus? Jako fakt?
Pavlík26 - 2009-10-20 20:44:59
Chtělo by to uspořádat nějakou online KPH rodičovskou schůzku:)..jo zapomněl jsem napsat, že autorem některých mnou zveřejněných fotek je Verča
Terka H. - 2009-10-20 20:26:46
Pavlíku, to je ale hezká knížka:-)
Je fakt, že mě by v mých patnácti vlakem samotnou v životě nepustili. Měla jsem jediné štěstí, že jel z Teplic ještě David.
Ale komu se z mladších óčéjáků poštěstí, že bydlí poblíž ještě nějaký starší,který by na ně dal ve vlaku pozor, že jo?
A navíc, když je to jenom na víkend, rodičům se nechce zrovna dvakrát vézt svého potomka přes 200km daleko.
Je to těžký,no...Ale vůbec mě nenapadá, co by se s tím dalo KPH dělat...
Pavlík26 - 2009-10-20 19:52:05
Je to opravdu KPH zvláštní - co může bejt pro mladýho člověka za podnětnější prostředí než očj? Nemusí se bát, že se dcerka/synek ožere, nafetuje a jiný nehezký věci. Zakladatel téhle srandy Karel Oliva byl skaut ještě z první republiky. Čet jsem jako malej kluk kdysi takovou knížku, která se jmenovala Jedináček pana rady. Bylo to o takovým neduživým chlapci - synovi nějakého pana rady, co mu lékař předepsal pobyt na venkově, tak ho i přes odpor a lamentování paní radový poslali na léto někam na venkov a on se tam učil vázat snopy, lovit raky a jíst o pouti kyselý okurky ze sudu, paní radová, když přijela na návštěvu naleštěnou pragovkou se šoférem, tak ji málem trefil šlak, když viděla, jak synáček "pustne", a synáček se pak na konci knížky stal hrdinou, protože na statku hořelo a on odtamtud zachránil dítě a vesničtí mu pak postavili slavobránu a paní radová byla pyšná, že její syn je hrdina a pan rada byl taky moc pyšnej:)
Jana Ši. - 2009-10-20 19:34:00
Sašo: Asi jsme na tom s Adélkou stejně. Co se na tom rodičům může nelíbit? Problém je v tom, že někteří jsou tak trochu overprotective: Ve vlaku tě můžou znásilnit a okrást, na výletě můžeš prostydnout, dostat zápal plic a umřít a tak podobně. V těchhle případech jde o ztrátu kontroly nad dítětem, která dělá takový problémy.
A právě to, když je to dostatečně dopředu oznámený, "voficiálním" způsobem, je pod tím podepsanej někdo pseudodůvěryhodnej, a tak vůbec, hlavně když je čas na vyjednávání, tak to prostě může pomoct. Hlavně těm lidem. :( No KPH nic. Asi na to holt koukáme z různých perdpektiv.
Saša - 2009-10-20 18:02:26
No jo, ale co sedmnáctiletýmu člověkovi takovej úzkostlivej rodič může nabídnout za alternativu? Hrát s rodičema člobrdo už nebude to pravý ořechový...Mám bejt doma a číst si? Dobře. Mám pařit počítačový hry? Viset na netu celej víkend? To už vidím jako rizikovější než jezdit vlakem na srazy. Mám jít do hospody za roh? To se mi nezdá dobrý KPH...
Ale už konec filosofování, koho doma nepustěj na sraz, s tím nic my nenaděláme, ať bude kde bude.
Adélka - 2009-10-20 17:57:15
Tušení? Možná... podle toho, co jsem kdy kde viděla... většině rodičů na dětech záleží, žejo. A nechtějí o ně přijít, a vědí, že jim ty děti jednou stejně KPH utečou - a děti rostou hrozně rychle - a tak to chtějí co možná nejvíc oddálit. Je to někde v podvědomí a racionální argumenty s tím nic nezmůžou. Ale bude v tom vždycky asi víc důvodů...
Saša - 2009-10-20 17:28:38
Tak to asi musím našim říct, že jsem je nedostatečně ocenila.
Ale furt to nechápu. Máš tušení, proč to nesou tak nelibě? Viděla jsem mladýho, co se prostě sebral a vypad z domu na diskotéku, prohrál ukradený prachy v automatech, rodičům sprostě vynadal a pak se několikrát léčil ze závislostí.
Naši ho viděli taky.
A proč mají jiní rodiče tolik starostí, když chce člověk v 17 akorát sedět 6 hodin ve vlaku (jako ty noční bych fakt rozmlouvala a zakazovala, tim jsme jeli párkrát s oddílem na Slovač a sama bych byla podělaná až za ušima) a číst si tam knížku? Co je na tom k nevydržení?
Já jsem jim ještě občas ukázala fotky, vyprávěla, mámu to nezajímalo, táta zavzpomínal na podobné kratochvíle jejich oddílu...
Jinak nezletilé óčéjáctvo z jihu ať se klidně vymlouvá na přítomnost zletilé spořádané osoby, teda jako mě;-), až někam KPH pojedou oni i já. Pro Pražáky se nabízí báječná záruka mladistvého delikventa solidního advokáta Pavlíka26;-)
Adélka - 2009-10-20 16:52:22
Víš, Sašo, asis měla s rodičovskou tolerancí fakt štěstí... taky možná to bejvávalo jinak, to nevím - ale rozhodně není běžný, že by dnešní matka řekla "fajn, nejezdi nočníma vlakama a babičce pošli pohled". Moji rodiče projevují nevoli nad mým cestováním (kamkoliv) dodnes, kvůli táboru jsme se poštěkali i napotřetí, a když mě v šestnácti napadlo jet do Rýmařova (je to šest hodin, ale to je moje věc, jestli to vydržím - a copak neumím jezdit vlakem?), uzemnili mě docela zle. V sedumnácti jsem se naučila lhát (tatínek mi řekl, že někdy člověk musí udělat účelový rozhodnutí... tak jsem si to vzala k srdci), protože mi nezbývalo nic moc jinýho, pokud jsem to doma chtěla do konce gymplu vydržet. (Není tam nic špatnýho, nikdo se nehádá, nikdo mě nemlátí, mají mě rádi, ale neudrží mě tam už ani koule na noze.) A nemá každej na tohle KPH žaludek jako já a najdou se i přísnější rodiče...
Jana Ši. - 2009-10-20 15:55:50
Ples, jestli se to teda smí už KPH šířit, by měl být 20. 2.
Martině KPH klobouk dolů a třikrát hurá, jestli teda je ta databáze takhle vychytaná :).
A u srazu jsem fakt tak pro měsíc, nebo aspoň tři týdny předem, bejvávalo to tak, že se na první viktorce po táboře určili dobrovolníci :-P a ti pak vymysleli téma. Problém je, že občas je problém vydat ten konkrétní butelýn včas (ne tak letos, letos se KPH čekalo na pozvánku :)), takže emaily a stránky to vždycky jistily.
Saša - 2009-10-20 14:59:51
Ad účast na srazu: já měla osobně po zveřejnění předpovědi počasí obavu, že přijedou tak 3 lidi a z toho jsem byla na nerv.
Takže 18 nebo kolik účastníků je pro mě osobně báječný úspěch, KPH!
Saša - 2009-10-20 14:57:43
Lucko, a fakt by byl KPH průser i to "hele, chystá se sraz za měsíc tam a tam, ale ten termín ještě potvrdí, ve hře je druhý termín tehdy a tehdy..." Já coby matka bych teda poznamenala "ale ten víkend jsou objednaný hory/se má jet k babičce/se jánevimco, tak mám tě odhlásit/s babičkou si to domluv sám, jak moc tě bude postrádat/...?"
Znova opakuju, já se nepřu, já se jen divim.
Já jsem cca od 14-15 let byla doma 1 víkend z měsíce, páč se tam nedalo vydržet. Buď bylo něco s křesťanama, nebo s oddílem, nebo jsem jela k tátovi (naši jsou již drahně let od sebe), v tomhle věku taky sama, domlouvala jsem se s ním taky sama. No a od 16 se k tomu přidal KOČJ a těsně před maturou jeden sympatický mladík, kterého jsem poznala přes jednoho z finalistů OČJ 96 (to už jsem pak nebyla doma vůbec a je fakt, že až tehdy dali naši najevo značnou nelibost) posléze ho vytáhla ba i na tábor. Je fakt, že jsem se fest snažila, abych někam vypadla, protože doma přetrvávaly dosti nevábné spory.
A ty prachy na cestu můžou bejt problém, ale na druhou stranu jsem nesomrovala o jiný věci, halt takovej dospívající vyjde rodiče draho, a fakt bych radši, aby se mý děti chytly nějaký bandy s vlastním zájmem než třeba závislosti na chlastu nebo hazardních hrách. I bych je po těch srazech a výpravách rozvážela, kdyby to bylo technicky možný, ale to sem nepatří. A co se zpruzenym pubošem doma, dyť by ze mně máti tenkrát beztak vyletěla z kůže.
Jano Ši, s tím adresářem: to je super do chvíle, než se půlka lidí zapomene editovat a odstěhuje se od rodičů...
Jinak zkusme si teda napříště sepsat důležité věci, když se něco organizuje, např. kde všude a s jakým předstihem se to má zveřejnit. Třeba sraz by teda byl potřeba měsíc předem? A rozeslat emailem, dát do Butelýnu a sem?
BTW ví se datum dalšího plesu? Že by se pak někam na pozdější jaro dal druhý letošní sraz v některém z našich univerzitních měst?
Martina - 2009-10-20 12:46:24
KPH, "kompletní" databáze je už skoro hotová, jediné, co chybí, jsou právě některé kontakty. shrnula jsem většinu toho, co jsem měla k dispozici, na srazu dala všem přítomným jejich údaje zkontrolovat a doplnit, navíc by se to mělo umět takové vychytávky, jako že tomu řeknu "teď chci kontakty na lautr všechny óčéjáky (třeba kvůli plesu)", nebo "teď chci kontakt na všechny aktivní óčéjáky" (třeba kvůli táboru), nebo "teď chci kontakt na všechny finalisty z posledního finále". taky mi bude plivat, kdo má zaplacený butelýn, který právě teď čeká na rozeslání a komu k tomu mám přiložit výzvu o další zaplacení. stejně tak plánuju do dalšího butelýnu napsat výzvu, jak a kdy platit, abychom se v tom vyznali, kam poslat údaje o své osobě a tak vůbec, aby se do chaosu zavedl nějaký systém.
PS: jinak finalistům psal s dostatečným předstihem jirka P. a oni stejně nepřijeli, takže chyba asi nebyla jenom v tom, že by byla pozvánka pozdě...
Jana Ši - 2009-10-20 12:25:20
Ideálně funguje třeba adresář u nás v práci - na bázi wiki na zabezpečenejch stránkách, každej si edituje sebe :-P Ale nevím, jak je to KPH technicky náročný.
Lucka - 2009-10-20 11:58:51
A teď KPH koukám, že jsou z toho poznámky tři.
Lucka Pavlíčková - 2009-10-20 11:57:26
Ahoj, nechci se nějak extra zapojovat do diskuze, zvlášť, když na srazy a tábory už řadu let nejezdím, jen bych měla dvě poznámky.
1. Termín konání oznámit oficiálně a hromadně týden předem, to je opravdu pozdě. Když jsem bydlela ještě u rodičů, máma by mě fakt roztrhla, kdybych jí takovou akci ohlásila jen týden předem. Holt není máma jako máma (i když dnes má ten mobil).
2. Je pravda, že pro některé matky je nepřekonatelný problém, když jim dítě oznámí, že pojede kvůli pouhým dvěma dnům na druhý konec republiky, bude u toho 5x přestupovat, z toho 4x v místě, kde v životě nebylo, cesta potrvá 6 hodin a bude stát 300 Kč každým směrem. Doteď si pamatuju, jak můž muž kdysi v tomto směru lámal moji budoucí tchýni 3 týdny, než s velkým reptáním ustoupila a povolila.
3. Kloním se k variantě pravidelného střídání místa konání mezi velkým městem a menším sídlem. Pak budou mít všichni šanci poznat nová místa. Jsou velká města, ve kterých jsem i já byla třeba jen jednou v životě. A ani tu Prahu ještě pořád příliš dobře neznám:-) Navíc do těch velkých měst je jednodušší se dostat, takže budou mít šanci i děti úzkostlivých matek:-) Jo a KPH
Saša - 2009-10-20 09:20:28
Takže si to KPH věcně shrneme. Na další opustíme téma toho, kdo na sraz moh nebo nemoh kvůli nemoci, to je vis maior a nedá se s tím nic udělat, a necháme i toho, kdo čte nebo nečte kecadlo (což jsem třeba u Bojarů předpokládala, tak sorry, Ondro). Mailová pozvánka šla týden předem (9.10.), ale nejsem schopná říct, komu všemu a na koho je kontakt platný.
A za mně: já tyhle obesílací akce nikdy neobstarávám, né že by se mi to nějak příčilo, ale nemám žádnou (ani neúplnou a neaktuální) sbírku kontaktů a jsem natolik chaotická osoba, že jí ani nejsem schopná vytvořit, protože i staré papírové adresáře a butelýny s adresáři mi zapadly někam do propadliště dějin, kde je už nějakou dobu marně hledám.
1. Je fakt nutný udělat pořádnou databázi kontaktů.
K tomu je zapotřebí hafo času (a na tom mohu spolupracovat pouze tak, že k nám Martinu pozvu a budu jí celý víkend živit a zavřu jí v pracovně s notebookem), a spolupráce členstva.
Abychom vyzvali členstvo ke spolupráci, je třeba dát výzvu do Butelýnu, a to jednak že tyto stránky je dobré sledovat, a jednak aby nám lidi posílali platné kontakty (vytvořmež pro to speciální schránku? třeba kontakty zavináč naše doména? A kdo je oprávněn jí vytvořit?). Dál je třeba dát výzvu sem, třeba na úvodní stranu nebo na všechny stránky, a použít všechny stávající nedokonalé sbírky kontaktů a rozeslat výzvu mailem. A ty já taky nemám, ale kdybyste měli vy, co na to máte hlavu a prostředky nápad, jak bych mohla být nápomocná, tak se nestyďte dát vědět.
2. Zlepšit komunikaci s novými členy - to taky není v mých silách, ale že by to třeba měla v popisu práce sekretářka na finále? Jako ať pečlivě dávají kontakty a chodí se sem občas kouknout?
3.Usnadnit nezletilým cesty na óčéjácké akce. A to se asi musí smlouvati nezletilí aktivně, jako že vědí o sobě, kdo je z kterého kraje a kde by si dali sraz a pokračovali společně, kdo má rodiče, kteří ho všude vozí, tak že by třeba nabral spoluóčéjáka do auta, kdo zná blízkobydlící zletilé veterány...
Já až teď teda zjišťuju, jak byli naši tolerantní. Do každého KPH mě pustili a stačilo, že jsem jim řekla kam a kudy se tam tak asi jede, že to není noční vlak, ty jsem měla zakázaný, jakož i osamocené noční pochody (a to se nedivím, to je docela rozumný, byť jsem to párkrát nedodržela) a že jsem se nevrátila vožralá nebo zfetovaná. Mámu jsem měla dle vlastního soudu přeúzkoztlivou, měla furt kecy, že se nastydnu a tak, ale že by mě v šestnácti nepustila na sraz do Prahy? Já se neptala, já to oznamovala. A veřejnou dopravou samostatně jsem cestovala od útlého školního věku (začalo to tím, že mě máti na startu doprovodila do autobusu a táta si mě v cíli vyzved, přestupovala jsem sama cca od 14). A to jsem neměla mobil a nemohli mi furt psát smsky, jestli jsem nezapomněla přestoupit a neujel mi přípoj. Jako já se o to nechci přít, já jsem jen překvapená. Neměli bychom udělat teda nějakou prezentaci klubu pro rodiče, že jako nejsme banda kriminálních živlů?
Jirka Ťi-žuej - 2009-10-20 09:01:29
Vidím, že diskuse se stočila velmi kontraproduktivním směrem. Původním příspěvkem jsem rozhodně nechtěl snižovat význam a kvalitu přípravy jistebnického srazu, když jsem na něm ani nebyl, že. Jen mě při pohledu na fotografie zarazilo, že tam nevidím spoustu známých tváří, a co je horší, ani žádné neznámé tváře. Možná se vyskytovaly mimo záběr, nevím. Konala se třeba KPH valná hromada?
